Wanna be Friends? (Or more..?) (1.díl: Zatracenej zvonek)

21. července 2011 v 13:02 | Crazy-san |  Wanna be friends? (Or more..?): Díly <--
Tatento příběh jest Shoujo-Ai, ale i přezto doufám, že se vám bude líbit :))



Zazvonil mi budík, a já vyletěla z postele. Pondělí.. Vyšla jsem ze svýho pokoje, a malátně se blížila ke kuchini, udělat si snídani..Udělala jsem si klasicky ceriálie, neboď ostatní věci by mně zdržovali. Po jídlu jsem asi poprvé stihla udělat hygenu, a připravit si do školy, neboď včera večer mi bylo blbě. Převlíkla jsem se, a vyrazila chodbou do školy. Bydlim na internátě, takže to mám blízko. Přišla jsem s odřenejma ušima-zrovna zvonilo. Rychle jsem si sedla na své obvyklé místo, a čekala, až vejde učtelka. Učitelka všela minutu po tom, a začala hovořit:

"Milý žáci, dnes k nám přijde nová studentka, má spoždění, tak prosím vydržte..Mezitim byste si mohli otevřít učebnici, na stranu 94."
"Ale úryvek z Hamleta jsme už četli." Poznamenal spolužák.
"A to vadí?" Zaostřila učitelka.

Najendou někdo zaťukal na dveře, a do třídy přišla nějaká holka..Asi ta nová spolužačka. Všimla jsem si jejího vzhledu. Nevypadal tradičně..Takový polodlouhý, světle růžový vlasy, světle modrý oči, a uvolněné oblečení. učitelka jí vřele přivýtala, a představila ji:

"Tohle je Hope Millerová, přistěhovala se z Ameriky..Buďte na ní hodný.." Řekla, a rozhlídla s epo třídě, dokud nenarazila na prázdný místo. "Sedni si za Noru." Řekla, a Hope si šla sednout za mně. "Tak, doufám, že jste si všichni už otevřeli učebnici, na stránce 94..Tačne číst Rafael.." Řekla, a on spustil..

Zazvonilo, a třída se rozletěla do chodeb..Kromně Hope. Otočila jsem se na ní, a zeptala se: "Co se děje?" "Nic." Odvětila. Koukla jsem se do jejího sešitu, kde měla nějaký náčrt, nebo plánek, nějakýho přístroje. Zvědavost mi nedala, a zeptala jsem se: "Tos kreslila ty?" "Ne." "A co to je?" "Nic." řekla, a odešla. Nehcápala jsem jí..Zvedla jse mse ze židle, a šla na záchody, si umít ruce..Můj zlozvyk..Kyž jsem se ohlédla k jednomu záchodu, na zem spadla nějaká tekutina. STuhla jsem. Zavřela jsem vodu, a šla k tomu záchodu. nebyl to nikdo jiný, než Hope, a něco utahovala, na patě..z tý paty to vyčumovalo. CHtěla jsem zařvat, ale ona mě chtyla, zatáhla do kabinky, a klidně řekla..:

"Okej, řeknu ti, co se děje, jen neřvy, jasný?" Kývla jsem. "Tohle se mi stalo, když jsem spadla..Teda, s rodiči jsme odjeli do Ameriky, a přestěhovali jsme s edo špatného mrakodrapu..Mrakodrap pár bloků od nás se boural, a když narazil na zem, ozval se otřes, a mrakodrap, ve kterym jsme byli my, s etaky zřítil. Já vypadla oknem, ale dopadl ajsem na základy nové budovy. Tyče mi propbodli oba lokty, a obě paty..Musela jsem do nemocnice, kde měli nový vybavení z japonska..Dá se říct, že tam, kde jsem měla rány, mi dali věci, co vlatně nepotřebuju..Třeba u paty mám takovej tryskovej pohon, díky němuž můžu lítat..Japonci..Znáš je." Zamsála se, doutáhla šroub, a ona mechanika zmizela pod patou. "Takže seš něco, jako kybork?" "Jop." "..Wau.." Řekla jsem, a spoolečně odešly ze záchodů. Po škole mi řekla učitelka, že se mnou Hope bude bydlet, že nemají jiný volný byt, aže u mně je ještě jeden pokoj s postelí, a já souhlasila..

POZNÁMKY:
1)- Tak co, líbilo? ^^
2)- Jaký má Hope ještě vymoženosti? XD
3)- Těšíte se na další díl?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Snow Fox Snow Fox | Web | 21. července 2011 v 13:19 | Reagovat

Bez chyby! (víš jak to myslim? :D)
Další!! ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama